Připravili jsme pro vás zajímavý příběh, o který se nemůžeme dočkat, až se s vámi podělíme. Přečtěte si jej níže.
Pro Nancy byl její syn Henry vším. Nedokázala si představit život bez něj.
Uplynulo 23 let od tragické nehody, která stála Henryho život, a každý rok, v den jeho smrti, ctila jeho památku tím, že mu na hrob přinesla jeho oblíbený dort.
Ale letos se mělo stát něco nečekaného.
Po více než dvě desetiletí, nyní ve věku 61 let, Nancy nikdy nevynechala ani jeden rok. Připravila Henryho oblíbený dort – lahodný jablečný koláč se skořicí – a přinesla jej na jeho místo odpočinku.
Vůně jablek a skořice vždy vyvolávala vzpomínky na jejího malého chlapce, který radostně běhal po kuchyni s očima zářícíma při pohledu na právě upečený dort.
Byla to tradice, kterou oba milovali, způsob, jak se cítit propojeni, i po jeho smrti.
Od chvíle, kdy nehoda vzala Henrymu život ve věku 17 let, byl tento rituál způsobem, jak se Nancy vyrovnávala se svým zármutkem.
Bolest z jeho ztráty ji nikdy úplně neopustila, ale pečení dortu jí poskytovalo určitou útěchu, způsob, jak se cítit blízko svého syna.
